Hodnocení této sezóny připravil host z Ústí nad Orlicí a skvělý novinář – Honza Pokorný.

V této sezoně jsme měli se synkem možnost hostovat za českotřebovské áčko v KPII východ. Spolupráce s Ivošem Praxem nám umožnila nastupovat pravidelně v jednom družstvu, což byla naše priorita. Z hostujících Oušťáků se k nám připojil ještě Vlasta Hrobař, který ale určitě může mít ambici si napříště sehnat druholigové angažmá, ostatně výsledky jej k tomu opravňují. My musíme pomalinku, krůček po krůčku… kluk vpřed, já snad ještě ne vzad.

Českotřebovský šach má roky hojnosti dávno za sebou – vzpomeňme druholigové angažmá a plejádu skvělých hráčů jako Hurt, Prax (ti v oddílu zůstali), Jan Šimek, Zeinert, Petráž, Vondra, Čižinský (kteří se rozprchli všude možně po světě, případně dali fugurkám vale). Budovat oddíl prakticky od nuly není žádná sranda, práce s mládeží jsou roky dřiny s nejistým výsledkem a zkušeným pánům se už moc hrát nechce. Ale Ivoš se snaží a my jej chtěli trochu podpořit.

Pro mě to bylo asi vůbec první hostování a ve výsledku velmi příjemná zkušenost. Nové prostředí, noví lidé, člověk občas potřebuje změnu. Předsezónní ambice jsme neměli vysoké, postup do KP a hlavně účinkování zde ještě není reálné. Chtěli jsme si hlavně zahrát a dát maximální možný prostor mladým (což mi v rodném oddíle občas trochu schází).

No a protože jsem nakonec z celého mančaftu odehrál nejvíc – 10 partií s jedinou logickou pauzou proti Ústí – dovolil jsem si napsat podrobnější hodnocení. Věřím, že kamarádům z mančaftu poslouží jako zpětná vazba a hlavně motivace do další práce. V městě železnice se totiž zase blýská na lepší časy!

Co se se týká hodnocení týmu: myslím, že jsme nevelké ambice po pár kolech naplnili a ve výsledku bohatě překonali! Snad je za tím i moje otravnost – k žádnému mistráku nenastupovat s cílem jen si zahrát, ale vyhrát. A takhle očkuju i spoluhráče.

Bojovnost nás zdobila prakticky celou sezonu, řadu zápasů jsme totiž zlomili těsně.

Začali jsme ale „rozkoukávací“ remízou 4:4 v Nekoři s nováčkem přeboru. Sympatický oddíl, který si hodně zakládá na práci s mládeží. Asi zasloužená dělba bodů, nejdřív jsem to viděl na naši těsnou výhru, nakonec jsme byli spíš rádi. Pak už přišly tři klíčové zápasy, které nám dodaly klid do dalších kol. Výhry nejtěsnějším poměrem 4.5:3,5 se postupně urodily s Poličkou C , v Žamberku a doma v „derby“ s Moravskou. Náš týmový duch to hodně nakoplo, před Vánocemi jsme ještě v poetické hrací místnosti Na Konci světa zválcovali domácí Řetůvku 6:2. Po Novém roce přišel jediný blikanec, strašlivý výplach 1:7 se suverénem z Ústí. Této ostudy jsem byl naštěstí ušetřen, mou pozitivně nastavenou mysl tak nemělo co nahlodat. Krasojízda pak pokračovala dál, otočili jsme nedobře rozehraný duel v Horní Čermné (5:3), přejeli letohradskou rezervu (6,5:1,5) a s odřenou zadelí urvali 4,5 i utkání v Lanškrouně. A protože jsme v duelu slátaných soupisek neztratili ani se Svitavami B (5,5:2,5), měli jsme už kolo před koncem jistotu druhého (klidně i postupového) místa a závěrečný zápas v Kunvaldu za odměnu. I tam jsme uspěli, výhra 5:3 byla opět odpracovaná.

A by vypadalo hodnocení jednotlivců?

Lukáš Hurt (FIDE 2065, 3/4, průměr soupeřů 1947, výkon 2140)

Jednou, nikoliv jedinou z podmínek, aby mohla Česká Třebová pomýšlet na účast ve vyšší soutěži, by jistě byla vyšší zápasová vytíženost jejího dlouhodobě nejlepšího hráče. Lukáš ale hodně času věnuje chvályhodné konopné osvětě a také rodině, poslední roky stihne vždy jen pár mistráků. V této sezoně na úvod pěkně vycvičil Davida Kameníka, půlku spíš ztratil s Pavlem Greplem, spíš získal s Pavlem Holáskem. A o výhře v crazy partii s Milanem Kotvou již bylo napsáno dost. Rating i první deska obhájeny.

Ivo Prax (FIDE 2012, 5,5/8, průměr soupeřů 1866, výkon 2007)

Správný kapitán, tahoun týmu a celého oddílu, který by bez jeho přičinění už možná ani neexistoval. Na první desce je to na střídačku s Hurťákem těžká váha, prohrál jedinou partii s Vojtou Holáskem, remízy poctivě odpracoval, zbylé soupeře zlomil většinou nátlakovou poziční hrou. FIDE už začíná dvojkou právem a s Ivošem je radost spolupracovat.

Jan Pokorný (FIDE 1939, 6,5/10, průměr soupeřů 1831, výkon 1941)

Rating jsem obhájil, ostudu neudělal… a hlavně si dobře zahrál. V dobré partě a hlavně se synkem v jednom mančaftu, což pro mě hodně znamená. Výsledek předvedené hře asi odpovídá, před Vánocemi jsem konečně zlomil remízové prokletí, po třech výhrách dostal v Lanškrouně konečně do nosu, abych si o sobě moc nemyslel. Finiš byl ale zase vítězný… takže Ende gut, alles gut.

Vlastimil Hrobař (FIDE 2020, 6/6, průměr soupeřů 1785, výkon 2585)

Drtička Vlasta. 6/6 je výmluvné, ohrožen byl pouze v partii s Moravskou, jinak soupeře aktivně lisoval, útočně i pozičně. Zjevně zapracoval na zahájení, v partiích to bylo vidět, válel též v KP za ústecké áčko. Navíc jsme měli se synkem parťáka, což garantovalo veselé cesty, občasné pozápasové rozbory a porovnání kvality domácí kombuchy ze stejného klonu.

Pavel Borek (FIDE 1828, 2/4, průměr soupeřů 1760, výkon 1760)

Bývalý dlouholetý trenér mládeže figurkám rozhodně rozumí, jen má v posledních letech zájmy a priority jinde. Za Třebovou zremizoval dva lepšící se mladé soupeře, důležitý bod přidal v Čermné, nestačil jen na Petra Mareše v zápase s Ústím, kde nestačil vůbec nikdo. Takže žádná hitparáda, ale ani propadák – za mě slušný standard.

Karel Pelcl (FIDE 1849, 1,5/3, průměr soupeřů 1717, výkon 1717)

Ani Karel nebyl v hrací místnosti častým hostem, odehrál všeho všudy tři partie. Bodem pomohl ve vyrovnaném duelu s Moravskou, přidal ještě korektní půlku proti Poličce, nulu utrpěl stejně jako ostatní proti vítězovi. Platí plus minus stejné hodnocení jako u Pavla.

Milan Bureš (FIDE 1707, 0,5/2, průměr soupeřů 1797, výkon 1604)

Do třetice zkušený hráč s minimem partií, opět dáno jinými povinnostmi. V Nekoři se nám na úvod remíza hodila, nulu v Lanškrouně naštěstí kompenzovali jiní… tam nás koulelo víc.

Karel Sixta (FIDE 1702, 2/4, průměr soupeřů 1816, výkon 1816)

Káju bych v sestavě rád viděl častěji, ale teenageři mají zájmy rozmanité. Moc se mi totiž líbila jeho úvodní výhra proti Poličce a taky odmakaná remíza s ratingově silnějším soupeřem v Žamberku. Škoda jen porážky s Honzou Smolou v nejdřív lepší pozici, ale proti Ústí to byl prostě zápas blbec. Na závěr v Kunvaldu uhájil černé figury se ctí. 1800 by pro něho měla být meta do příští sezony.

Patrik Marek (FIDE 1689, 1/4, průměr soupeřů 1760, výkon 1567)

Další gymnazista má určitě potenciál jít nahoru, ale potřeboval by hrát častěji a přitvrdit za šachovnicí i v tréninku. Všechny čtyři soupeře měl zkušené, dvěma sebral remízu, dva utahali jeho. Nevadí, vytrvat!

Tomáš Nikolinko (FIDE 1587, 2,5/7, průměr soupeřů 1678, výkon 1576)

Ne a ne se chytit, Tomáš stavěl nadějné pozice, ale dělal v nich hrubice. Tři půlky se mazáky a hlavně důležitý bod v Lanškrouně, bez kterého bychom jeli s prázdnou. Podobně jako u Káji a Patrika vidím i tady dost velký potenciál, chce to jen nepolevit.

Martin Dlouhý (FIDE 1708, 3,5/6, průměr soupeřů 1766, výkon 1823)

Dvě nuly na úvod, rozjezd jak diesel v zimě. Ale pak už juniorský parní válec, tři zářezy za sebou a hlavně parádní hra černými. Martin by měl za pár let navázat na své nejlepší předchůdce: Lukáše Hurta, Michala Zeinerta, Honzu Šimka, Petra Čižinského. Ani na chvilku nepochybuji, že jejich úrovně může dosáhnout.

Marian Pokorný (FIDE 1633, 6/9, průměr soupeřů 1723, výkon 1848) 

Sázka na hostovačku nám vyšla, u juniora jsem celou sezonu viděl radost ze šachů, chuť hrát, tah na branku, přímočarost, vynalézavost. Prohry s Ústím a v Lanškrouně bohatě vykompenzoval pěti výhrami. V primě na gymplu jsem teprve začínal, Majda hraje stabilně KPII, občas nakoukne o patro výš a atakuje 1700 s vidinou dalšího vzestupu. Jen tak dál!

Šimon Dlouhý (FIDE 1493, 0/3, průměr soupeřů 1643, výkon 843)

Na turnajích mládeže Šimon válí, prokousal se i na MČR své kategorie, potenciál má veliký. Jen mezi dospěláky zatím doplácí na chybějící praxi, dokáže postavit hezkou pozici, ale chybí přesnost v realizaci. Ta ale časem přijde, v následujících letech čekám progres.

Karel Petrželka (FIDE 1848, 1,5/2, průměr soupeřů 1675, výkon 1868)

Děda a trenér v jedné osobě dával na soupisce raději přednost vnukům, ale s figurkami to pořád umí. V prvním kole nám v Nekoři zachránil aspoň bod… a rychlou remízou s Ústím „zabránil“ šachovému kanáru. Každopádně už jen možnost se s Karlem potkávat a povídat si nejen o figurkách je velká radost.

Robert Flídr (FIDE 1801, 3,5/6, průměr soupeřů 1671, výkon 1728)

Dobrá duše týmu, další Oušťák, ale v třebovském dresu. Bob si hrál hezké FIDE, rozjížděl se zvolna (tři remízy), pak smolně praskl s Jardou Volfem, ale hned se blýskl dvojicí hezkých výher, druhá z nich náleží do knížek taktiky!

Alexandr Nikolinko (FIDE 1465 2,5/6, průměr soupeřů 1600, výkon 1543)

V porovnání s Robertem rozjezd dobrý (2/3), ale pak už doplácel na hrubé chyby a přehlížení nesložité taktiky. Určitě nic, na čem by se nedalo pracovat. Ocenit zaslouží celková práce pro oddíl – pomoc s mládeží, v organizační činnosti, pískání při zápasech… lidi jako Saša jsou nepostradatelní.

Václav Kovář (FIDE 1741, 0,5/1, soupeř 1653, výkon 1653)

U Václava je obdivuhodné, že se po vážných zdravotních lapáliích dokázal vrátit za šachovnici. Hluboce smekám! Na rozcvičku odehrál jednu partii, černými remizoval, rozhodně nezklamal. Snad se budeme v týmu potkávat častěji!

Michal Jasanský (3/3, průměr soupeřů 1419, výkon 2148)

Jediný hráč bez ratingu, který si ale Michal jistě brzy uhraje. Založil totiž hezky, pozičními výhrami v utkáních s Lanškrounem, Svitavami a nakonec i v Kunvaldu. Od oka vidím trpělivost, klidnou povahu, to je za šachovnicí rozhodně plus. Takového náhradníka na osmé šachovnici každý kapitán uvítá.

Teď už jen druhé místo oslavíme, o možnosti postupu do KP se poradíme a brzy se za šachovnicí uvidíme!